Grammer games

Lekce angličtiny ve virtuálním prostředí Languagelab

Konverzační hodina s hraním gramatických her

Učitel: Kori Blaisdale (USA)

Studenti: Leslie, zvone, Tina, Aigul, Aura, Mikki, Kono, Addar (Europe, Asia)

Hned na začátek této hodiny, jsme se rozdělili to skupin po třech. Kori nám poslala notecard, kde byly věty, ale byly tam vynechané mezery a my jsme tam měli doplnit předložku. Čekala jsem, jak to bude jednoduché, že tam budou věci jako „on, at, in, …“, ale ve skutečnosti to bylo docela těžké, místo těchto jednoduchých předložek jsme většinou doplňovali nějaká ustálená slovní spojení, která jsem bohužel někdy neznala. Ale vraťme se k ději hodiny, po tom, co jsme obdrželi nocards, tak jsme v našich skupinách zahájili „private call“, to znamená, že mluvíte jen s určitými lidmi a nikdo jiný vás neslyší. Měli jsme asi deset minut na to, abychom se ve skupině dohodli na nejlepší předložce, kterou bychom sem doplnili. Po tom, co jsme byli hotový, ukončili jsme naše hovory a Kori četla jednotlivé věty a jsme psali do chatu různé předložky, které tam podle nás měli být. Docela hodně jsme se tady pletli a každý si myslel něco jiného, takže nám někdy trvalo docela dlouho, než jsme přišli na správnou odpověď. Ale za správnou odpověď jsme dostali drink, a to Margaritu! (dobrá motivace, nemyslíte?:))

Potom jsme přešli k druhé hře, která mi nejdříve nezněla moc zábavně, ale potom se nám všem moc líbila! Byla to hra na jedné internetové stránce - http://piratepad.net/HTrcIRcP47. Tady můžete se všemi lidmi, kterým pošlete odkaz, sdílet, co píšete. Zůstali jsme v našich skupinkách po třech a každá dostala vlastní řádek, na který nám Koti napsala začáteční sloveso. Naším úkolem bylo vytvořit co nejdelší větu tak, že se budeme střídat ve skupině a každý připíše jedno slovo. Bylo jedno, jestli dopředu dozadu nebo kamkoli jinak, ale muselo to být gramaticky správně. Každý jsme měli jinou barvu, takže šlo poznat, kdo co psal a někdo ho mohl případně opravit. Naše skupina vyhrála s nejdelší větou, i když co jsou už dvě věty v jedné, ale i tak se to počítalo. 

Tady je:

When I got up on Monday morning from my little bed, I realised that there weren't any flowers around my dog, so I decided to go upstairs and have a terrible coffee with fresh milk and two sugars in it, when suddenly my cat jumped over the stairs and I saw our married postman who was bleedeing on the porch with a neighbour's knife in his left leg, because my pregnant daughter had stolen something from the dirty garrage of the landlord and he had been a disgusting, angry man. :)

Na úplný závěr přidávám několik nových frází:

I’ll see how it goes

I don't care for = I don't like

I don't care about = I have no feelings for this

Take care of my heart